Luboš Plný

—for English scroll down ———————————————————————————————————–

Artinbox a artbrut.cz zvou na výstavu / invite you to the exhibition:

Luboš Plný: *13677 +20248
12. 4. – 1. 6. 2017

kurátorky / curated by: Nadia Rovderová, Terezie Zemánková

Výstavu uvede doc. Jiří T. Kotalík, který v roce 2000 udělil Luboši Plnému na AVU do té doby neexistující titul “akademický model”.

událost na facebooku můžete sledovat a účast potvrdit zde: https://www.facebook.com/pg/ArtinboxGallery/events/?ref=page_internal

fotografie z příprav, instalace a vernisáže najdete zde (průběžně doplňováno): https://www.facebook.com/pg/ArtinboxGallery/photos/?tab=album&album_id=1392154184190599

záznam z vernisáže, který odvysílala Televize černá Kukla je ke zhlédnutí zde: https://www.facebook.com/tvcernakukla/videos/1937682343121794/

otevřeno: út, čt: 16.30 – 18.30 h. nebo po domluvě
open: tue, thu: 4.30 – 6.30 p.m. or by request

O Luboši Plném se v úzkém okruhu už mluví léta jako o zjevu ve vodách českého výtvarného umění a českého art brut. Jeho tvorba zaujala galeristy v Paříži, New Yorku či Tokiu, jeho díla jsou ve slavných světových sbírkách. V příštích měsících bude vystavovat na 57. Bienále současného umění v Benátkách i na samostatné výstavě s Annou Zemánkovou v galerii Cavin – Morris v New Yorku. V ČR v posledních patnácti letech vystavoval v rámci výstav věnovaných art brut a tematických výstav v domě U kamenného zvonu, v MuMo, DOX či Artinbox Gallery. I české publikum tak mělo možnost vidět některé jeho slavné anatomické kresby. Tvorba Luboše Plného je ovšem mnohem košatější.

V rámci výstavy Luboš Plný: *13677 +20248, první české samostatné autorské výstavy Luboše Plného, představujeme jeho tvorbu od 90. let minulého století až po poslední díla vytvořena speciálně pro tuto expozici v letech 2016 a 2017. Představíme svérázný „deník“, kterým autor mapuje svůj život, jako specifický „životní koncept“. Navzdory řazení do art brut je totiž Plný ve své podstatě intelektuálně komplikovaným konceptuálním současným umělcem par excellence. Mimo slavných kreseb uvedeme rovněž jeho fotografie, texty, asambláže, koláže a objekty.

Luboš Plný (*1961) je dnes pravděpodobně nejznámějším představitelem českého art brut ve světě. Jeho díla jsou zastoupena např. ve sbírce Francois Pinaulta v Paříži, ve sbírce abcd Bruno Decharma, v galerii Christian Berst, Paříž, ve sbírkách Galerie Cavin – Morris v New Yorku, sbírkách Centre Pompidou, Paříž atd. V ČR je jeho tvorba vystavována průběžně na tematických skupinových výstavách (Museum Montanelli, DOX, Artinbox Gallery…).

Výstavu doplňují fotografie Martina Watche, který Plného portrétoval
v rámci cyklu Jedineční. V r. 2016 se s tímto fotografickým souborem umístil mezi finalisty přestižní ceny FEP FETA Award v Amsterdamu.

——————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————-

Luboš Plný (1961) se narodil v České Lípě. Rodiče pracovali u Československých drah – matka jako účetní, otec jako vedoucí zásobovacího skladu. Jako jedinému dítěti se mu rodiče věnovali s nadstandartní péčí.  Z této laskavé ale i omezující bubliny se vymanil po základní škole, kdy začal studovat v 75 km vzdáleném Nymburce na elektrotechnickém učilišti (1977 – 1982). Zakusil zde nesmyslný dril, ale rovněž si vyzkoušel možnosti, jak systém obejít a vytvořit si tak prostor pro osobní svobodu. Psal si např. nesmyslné omluvenky, které kupodivu byly akceptovány. To ho povzbudilo k dalšímu pokoušení limitů. Zlom nastal během povinné vojenské služby (1983 – 1984), kdy v důsledku stresu začal trpět depresemi a nespavostí. Po několikadenní absenci spánku se dostavily halucinace a mladý muž byl hospitalizován na psychiatrii. Nevhodně zvolená psychofarmaka jeho stav ještě zhoršila. Byla mu diagnostikována simplexní schizofrenie, jenž se vyznačuje desocializací, uzavíráním se sama do sebe apod. Luboš Plný se tehdy začal intenzivně věnovat samostudiu psychiatrie a medicíny.

Po vojně šest let pracoval jako elektromechanik u Československých drah. Ve věku 27 let mu byl přiznán invalidní důchod. Přestěhoval se do Prahy a živil se jako uklízeč v Domě módy, prodavač v antikvariátu, hlídač v galerii Pecka na Vyšehradě, malíř cínových vojáčků apod.. Přitahoval ho svět výtvarného umění, studoval dějiny umění, učil se kreslit. V roce 1987 a 1988 se pokoušel o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté, co podruhé neuspěl, zvolil svéráznou metodu, jak se výuky na této škole přesto účastnit – stal se zde modelem a této činnosti se věnoval po dobu, jakou by trvala regulérní studia, t.j.  šest let. V té době intenzivně zdokonaloval své tělo a pracoval také na praktické a teoretické části projektu: studoval dějiny umění a poté srovnával slavná díla světového výtvarného umění se svým autorským ztvárněním coby model a v těchto pozicích se nechal vyfotografovat (autorem fotografií je František Vaňásek). Na projekt získal grant od Centra pro současné umění. Svou žádost o přidělení doposud neexistujícího titulu akademický model, Luboš Plný podložil doporučeními mnoha odborníků, mezi kterými byly osobnosti české výtvarné scény, umělci, pedagogové, kritici i lékaři… V r. 1999 jeho žádost umělecká rada schválila a v r. 2000 mu byl tento titul doc. Jiřím T. Kotalíkem udělen a v rámci závěrečné ceremonie v Anežském klášteře předán.

Podobně systematickým způsobem pak Luboš Plný pracoval i na dalších konceptuálních projektech, tento však lze označit za nejpromyšlenější a rovněž fyzicky a časově nejnáročnější. Na výstavě v Artinbox Gallery je veřejně prezentován vůbec poprvé. Luboš Plný od té doby všechna svá díla označuje autorským razítkem „akademický model“ a tohoto projektu si váží víc, než svých pozdějších anatomických kreseb. Nicméně, právě tyto kresby Luboši Plnému přinesly světový věhlas.

Dalšími významnými zlomy v životě a tvorbě Luboše Plného bylo těhotenství jeho partnerky Lucie, narození syna Vincenta (2005), následný sňatek (2007) a rozvod (2012). Tyto a podobné události zpracovává v „anatomických autoportrétech“ a svérázných denících. Na výstavě představíme mj. poslední kolážovanou kresbu – triptych, váže se na operaci štítné žlázy, kterou autor absolvoval v r. 2006. Z operace si nechal pořídit fotodokumentaci, kterou zakomponoval do kreseb. Jedná se o poslední dokončené dílo, na kterém autor pracoval ještě v den vernisáže naší výstavy. Bohužel nebude možné dílo vystavovat déle, než několik dnů, jelikož je tato kresba určena pro připravovanou výstavu v newyorské galerii Cavin Morris. Následně bude tento triptych vystřídán jiným, věnovaným transplantaci srdce, kterou tentokrát autor sám neabsolvoval – pouze zde ztvárnil svou fascinaci možnostmi moderní medicíny.

Luboš Plný ve svých kresbách na pomezí konceptuálního umění a vědeckého projektu rozkládá tělo na tenké, horizontálně vedené řezy, v nichž precizně zaznamenává každou jeho vrstvu – kůži, svalstvo, kosti, cévní systém i jednotlivé orgány. Do jemného labyrintu barevné tušové kresby, místy překryté vrstvenou akrylovou malbou, vlepuje výstřižky z módních magazínů či atlasů, ale někdy také „doličné předměty“ experimentů prováděných na vlastním těle. Jeho tvorba si žádá totální aktivní nasazení: do výtvarného záznamu léčby vztekliny po pokousání toulavým psem aplikoval použitý zdravotnický materiál se stopami vlastní krve; jindy zas vytvořil celoroční kalendář ze žmolků textilních vláken ze svého pupíku, opatřený podrobnými záznamy faktorů, které mohly ovlivnit jejich „kvalitu“, v jiném případě do díla zasadil laboratorní misku s popelem vlastních zesnulých rodičů. „Montáže“ Luboše Plného využívají různé druhy záběru: kombinují horizontální řez s bokorysem, některé fragmenty (především hlava či pohlavní orgány) bývají dramaticky zazoomovány. Jednotlivá díla na sebe vzájemně odkazují a podrobně líčí průběh významných událostí v autorově soukromém životě: narození syna, operaci štítné žlázy, smrt rodičů… Luboš Plný transformuje duševní i tělesné utrpení, ale také fyzicky prožívanou slast (série erotických pomůcek: Self made sex shop), do uměleckých projektů, jejichž prostřednictvím se snaží uchopit konečnost vlastní fyzické existence a ovládnout její limity.

Výstava představí také sérii portrétů, kde si autor bez anestezie prošíval obličej a ruce tak, aby cítil intenzitu sebenepatrnějšího pohybu hlavy po celém těle, přičemž celý proces dokumentuje na fotografiích (fotografoval Vladimír Štěpánský). S odstupem mnoha let se autor k těmto portrétům vrátil.  V minulém roce se nechal portrétovat ve stejných pozicích, a snímky z obou epoch následně propojil, aby tak zmapoval vývoj vlastního stárnutí. Faktor času je pro Luboše Plného zásadní. Každé jeho dílo je svého druhu deníkovým záznamem, v němž jsou počátek, dokončení, ale i každá pauza v tvorbě, označeny přesným datem, hodinou a minutou. Ostatně, svůj vlastní života běh Luboš Plný neměří na roky, ale na počet prožitých dní. Od toho se odvíjí rovněž název výstavy. V den, kdy Luboš Plný obdržel od doc. Jiřího T. Kotalíka titul akademický model, mu bylo 13677 dní. V den, kdy dokončil kresbu věnovanou operaci štítné žlázy a představil ji na naší vernisáži, uvedenou opět Jiřím T. Kotalíkem, mu bylo 20248 dní.

Nadia Rovderová, Terezie Zemánková, v Praze, 12. 4. 2017.

Výstavu Luboše Plného podpořil Státní fond kultury a Městská část Praha 1.

Martin Watch: Jedineční

výběr z cyklu: Luboš, Boris, Ludvík / malý sál galerie

kurátorka / curated by: Nadia Rovderová

Luboš Plný je jedním z portrétovaných v rámci projektu Martina Watche. Pro svůj projekt „Jedineční“ si vybral několik nestandardních osobností – jedinečných nejen svým vzhledem či životním stylem, ale především svou životní filozofií. Autor se snažil co nejvěrněji zachytit a obrazově vyjádřit podstatu jejich pohledu na svět a vyvarovat se jak pozitivní tak negativní stylizaci. V r. 2016 se s tímto fotografickým souborem umístil mezi finalisty přestižní ceny FEP FETA Award v Amsterdamu.

—english——————————————————————————————————————————————————————-

Luboš Plný: *13677 +20248

12 April–1 June 2017

Curated by: Nadia Rovderová, Terezie Zemánková
The exhibition was opened by Doc. Jiří T. Kotalík, who at the Academy in 2000 bestowed upon Luboš Plný the until then non-existent title “Academic Model”.

Luboš Plný has been talked about in the close circle for years as about a phenomenon in the waters of Czech art and Czech art brut. His work has attracted gallerists in Paris, New York and Tokyo; his works are in famous world collections. In the upcoming months, he will be exhibiting his works at the 57^th Biennale of Contemporary Art in Venice and at a solo exhibition with Anna Zemánková at the Cavin-Morris Gallery in New York. In the last fifteen years he has been presented at exhibitions dedicated to art brut and thematic exhibitions at the House at the Stone Bell, MuMo, DOX, and Artinbox Gallery. Even the Czech audience had the opportunity to see some of his famous anatomical drawings. However, the work of Luboš Plný is much richer.

At the exhibition titled: Luboš Plný: *13677 +20248, the artist’s first solo exhibition in the Czech Republic, we present his work from the 1990s to the latest works created specifically for this exhibition in 2016 and 2017. We present a peculiar “diary” in which the artist maps his life as a specific “life concept”. Despite being placed in art brut, Plný is in his essence an intellectually complicated conceptual contemporary artist par excellence. Alongside Plný’s famous paintings, we also show his photographs, texts, assemblages, collages, and objects.

Luboš Plný (*1961) is nowadays probably the most famous representative of Czech art brut in the world. His works are represented for instance in the collection of Francois Pinault in Paris, in the collection abcd Bruno Decharme, as well as in the gallery Christian Berst, Paris, in the collections of Galerie Cavin–Morris in New York and the Center Pompidou, and others. In the Czech Republic, his work is regularly exhibited at thematic group exhibitions (Museum Montanelli, DOX, Artinbox Gallery, etc.).

The exhibition is complemented by photographs of Martin Watch, who portrayed Plný as part of the series Jedineční (The Unique). In 2016, he ranked with this photographic set among the finalists of the prestigious FEP FETA Award in Amsterdam.

Luboš Plný (* 1961) was born in Česká Lípa. His parents worked at Czechoslovak Railways – his mother as an accountant, his father as the head of the supply depot. Being the only child, he was paid extra care by his parents. He escaped this kind but constraining bubble when he finished elementary school and started studying in Nymburk, 75 km away, at an electro-technical apprentice school (1977–1982). Here he experienced absurd drill, but also tried out ways how to get around the system and create space for personal freedom. For example, he wrote for himself absurd excuses, which were surprisingly accepted. This encouraged him to test the limits further. A radical change occurred during the compulsory military service (1983–1984), when he suffered from depression and insomnia as a result of stress. After a few day absence of sleep, hallucinations occurred and the young man was hospitalized at the psychiatric ward. The inappropriately chosen psychopharmaceuticals made his condition even worse. He was diagnosed with simplex schizophrenia, characterized by desocialization, self-closing, etc. Luboš Plný then began to intensively devote himself to self-study of psychiatry and medicine.

After the military service he worked for six years as an electromechanical technician at Czechoslovak Railways. At age 27, he was granted invalidity pension. He moved to Prague and worked as a housekeeper at the Fashion House, a shop assistant in a second-hand bookshop, a guard at the Pecka gallery in Vyšehrad, a painter of tin soldiers, etc. He was attracted by the world of fine arts, he studied the history of art and learned to draw. In 1987 and 1988 he tried to get accepted into the Academy of Fine Arts in Prague. After failing for the second time, he chose a peculiar method of attending classes at this school anyway – he became a model here, and he engaged in doing so for as long as regular studies would have normally taken, that is six years. At that time, he intensively improved his body and worked on the practical and theoretical parts of the project: he studied art history and then compared the famous works of world art with his own rendition as a model, having himself photographed in these positions (the author of the photographs is František Vaňásek). For the project he obtained a grant from the Centre for Contemporary Art. Luboš Plný’s application for granting of a non-existent title of Academic Model  was based on the recommendations of many experts, including personalities of the Czech art scene, artists, educators, critics, and doctors. In 1999 his application was approved by the Art Council and in 2000 Doc. Jiří T. Kotalík bestowed this title upon him at the final ceremony at St. Agnes Convent.

In a similar way, Luboš Plný systematically worked on other conceptual projects, but this can be described as the most sophisticated and also most physically and time demanding. At the Artinbox Gallery he is publicly presented for the first time ever. Since then, Luboš Plný marks all his works by the authorial stamp “Academic Model” and he values them more than his later anatomical drawings. However, it was these drawings that brought Luboš Plný world fame.

Other significant changes in Luboš Plný’s life and work was the pregnancy of his partner Lucie, the birth of his son Vincent (2005), the subsequent marriage (2007) and divorce (2012). These and other similar events are dealt with in his “anatomical self-portraits” and unconventional journals. At the exhibition we present, among other things, the last collage – a triptych that refers to the thyroid gland surgery, which the artist underwent in 2006. He had photographic documentation made from the operation and included it in the drawings. This is the last completed work on which the artist was still working on the day of the opening of our exhibition. Unfortunately, it was not possible to exhibit the work for more than a few days, as this drawing was intended for the exhibition at the Cavin–Morris gallery in New York. Subsequently, this triptych was replaced by another one, dedicated to a heart transplant, which this time the artist did not undergo himself – here he only gave form to his fascination with the possibilities of modern medicine.

In his drawings, at the border of conceptual art and scientific project, Luboš Plný breaks the body into thin, horizontally-led sections, in which he meticulously records each of its layers – the skin, the muscles, the bones, the vascular system, and the individual organs. Into the fine labyrinth of the coloured ink drawings, sometimes covered by layered acrylic painting, he glues clippings from fashion magazines or atlases, but sometimes also “exhibits” of the experiments carried out on his own body. His work demands total active deployment: He applied the medical material with traces of his own blood in the artistic record of the treatment of rabies after being bitten by a stray dog; at another time, he created a year-long calendar from yarns of textile fibres from his belly button, accompanied by detailed records of the factors that might have influenced their “quality”; in another case, he set in his artwork a laboratory bowl with the ashes of his own late parents. Luboš Plný’s “assemblages” use different types of view: They combine a horizontal cut with a side view, while some fragments (especially the head or genitals) are dramatically zoomed. The individual works refer to each other and describe in detail the course of important events in the artist’s private life: The birth of his son, the thyroid surgery, the death of his parents… Luboš Plný transforms both mental and physical suffering, but also the physically experienced pleasure (a series of erotic toys: Self Made Sex Shop) , into art projects through which he tries to grasp the finality of his own physical existence and control its limits.

The exhibition also presents a series of portraits where the artist stitched his face and hands without anaesthesia, so that he could feel the intensity of the slightest movement of his head all over his body, while documenting the whole process in photographs (by Vladimír Štěpánský). The artist returned to these portraits after many years. Last year, he had himself portrayed in the same positions, and then linked the images from both periods in order to map the evolution of his own aging. For Luboš Plný, the factor of time is crucial. Each of his works is a sort of diary record, in which there is the beginning, the completion, but also every pause in the work, marked with the exact date, hour and minute. Besides, Luboš Plný does not measure the course of his own life in years, but in the number of days he has lived. The name of the exhibition is also derived from this. On the day that Luboš Plný received from Doc. Jiří T. Kotalík the title of Academic Model, he was 13677 days old. On the day he completed the work on the thyroid drawing and introduced it at our opening, which was once again prefaced by Jiří T. Kotalík, he was 20248 days old.

Nadia Rovderová, Terezie Zemánková, in Prague, 12 April 2017.
The exhibition of Luboš Plný was supported by the State Fund of Culture and the City District of Prague 1.

Martin Watch: The Unique
A selection from the series: Luboš, Boris, Ludvík / small hall of the gallery

Curated by: Nadia Rovderová

Luboš Plný is one of the portrayed people of Martin Watch’s project. For his project “The Unique”, he chose several non-standard personalities – unique not only for their appearance or lifestyle, but mainly for their philosophy of life. The artist tried to capture and reproduce in a way as true to reality as possible the essence of their view of the world and to avoid both positive and negative stylization. In 2016, he ranked with this photographic series among the finalists of the prestigious FEP FETA Award in Amsterdam.

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Artinbox Gallery, Perlová 370/3, Praha 1 – Staré Město,  otevřeno: úterý, čtvrtek: 16.30 – 18.30 hod., nebo na vyžádání: +420 777 748 433, nadia@artinbox.cz www.artinbox.cz