MAROKO barevné i černobílé / MAROCCO in color and black and white (15. 8. – 8. 9. 2012)
| Artinbox galerie zve: / Artinbox gallery invites you to the exhibition:
MAROKO barevné i černobílé / MAROCCO in color and black and white vernisáž / opening of the exhibition: 14. 8. 2012 / 18:00 / 6 p.m. Výstava fotografií z let 1960 – 2010 autorů: / Georges Joseph sochy / sculptures: kurátorka / curator: produkce / production: text k výstavě / text for the exhibition: Výstava se koná pod záštitou Marockého velvyslanectví, ve spolupráci s Česko-Marockou obchodní a průmyslovou komorou. / The exhibition is held under the patronage of the Embassy of Morocco and in cooperation with the Czech-Moroccan trade Chamber of Commerce and Industry. otevřeno út- so: 14 – 18 h. , nebo po domluvě / open tue-sat: 2 – 6 p.m. or by request. Ukázku fotografií z výstavy můžete shlédnout zde: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.363949713677723.79247.100551130017584&type=1 Průvodní program: / Accompanying program: úterý / thuesday 4. 9. 2012, 18 h. / 6 p.m. sobota / saturday 8.9. 2012, 15 h. / 3 p.m. Technická spolupráce: Amálie Maurer, Karel Adamčík, Miloš Marek, Philippe Joseph, Libor Štěrba, Dana Michlová – rámování. ————————————————————————————————————————————————————————————————– MAROKO barevné i černobílé Monika Le Fay Maroko! Při vyslovení jeho jména začínám trpět nemocí, které se říká „stesk po Africe“. Vůbec nechápu, proč žiji v centru města ve střední Evropě, když největší pocit štěstí jsem zažívala na pláži v Essaouiře, kde jsem jen stála na břehu a pozorovala oceán. Bylo to tak krásné, že jsem se rozplakala. Asi po půl hodině jsem si všimla arabského muže, který mě opodál pozoroval. Nic neříkal; možná že jsou právě zde, v místě, které je známé jako letovisko evropských hvězd a návštěvníků z jiné části světa, na bláznivé Evropanky zvyklí. Když jsem se později vrátila, náš průvodce se mě ptal, jestli jsem plakala. „Ano,“ řekla jsem, „proto, že jsem byla příliš šťastná.“ „My Maročani máme pro vás přepracované Evropany takovou terapii – odvezeme vás na pár týdnů do pouště a tam vás učíme plakat.“
Takže jsem do pouště ani jet nemusela. Ale určitě se tam ještě někdy vrátím. V které zemi najdete zároveň několik kilometrů dlouhé pobřeží, kde nejsou vidět skoro žádní lidé, poušť, oleandry a oslíky u silnice a zároveň sníh na vršku nedalekých hor? Maroko je země jako z pohádky. Casablanca, Marrakech, Fez, Rabat, Essaouira. Nádherné mozaiky, koberce na kterých se dá létat, horký sladký čaj s mátou; čas, který se zastavil uprostřed malé restaurace, kde nám muži v hábitech nosí jeden chod za druhým na velkých tácech a my sedíme na okraji bazénu a díváme se, jak na nás otevřenou střechou svítí luna v úplňku.
Georges Joseph přijel do Maroka v roce 1952. Libuše a Dana Kyndrovy se vypravily na africký kontinent poprvé v 60. letech. Suzanne Pastor přijela do Maroka v roce 2000. David Tesinsky procestoval zemi v roce 2010. Momenty a pocity z jejich cest, pozorování každodenního života, řeknou více než slova. Chlapec poslouchající kmenovou hudbu senegalských hudebníků u saharské pouště. Berber Hassan a jeho velbloudi na Sahaře. Hra stínů na pobřeží Essaouiry. Vy, kdo jste neměli možnost Maroko navštívit, si prohlédněte fotografie. Možná vás osloví a chytí u srdce natolik, že se příště v muslimském duchovním centru ve Fezu, na trhu v Marrakechi, nebo v ulicích rušné Casablanky, potkáme. Anebo na molu v Essaouiře, či v poušti. S radostí, že jsme na jednom z nejhezčích míst na světě. Praha, srpen 2012 |