NĚŽNÝ FOTOEROTIKON / TENDER PHOTOEROTICON
Touha, něha, nevinnost a jemná erotika ve fotografiích 20. a 21. století. / Desire, tenderness, innocence and soft eroticism i photography of 20 and 21. century.
Artinbox gallery 28.3. – 10.5.2012
Prague Photo 2012, DOX, 24 – 29.4.2012
Autoři/authors: Petra Áčová, Pavel Baňka, Vladimír Birgus, František Drtikol, Gertruda Fischerová, Jaroslav Fišer, Roman Franta, Eva Fuka, Jolana Havelková, Milota Havránková, Blanka Chocholová, Václav Chochola, Václav Jírů, Dana Kyndrová, Jan Lauschmann, Zdeněk Lhoták, Pavel Mára, Suzanne Pastor, Jaroslav Rössler, Nadia Rovderová, Jindřich Štreit, Jindra Viková, Peter Župník a další…, kurátorka / curated by: Nadia Rovderová
Ve 20. století postupně přestával sex platit za společenské tabu. V té době relativně nový objev média fotografie začal úspěšně sekundovat klasickému malířství mj. i ve zpodobení toho, co lidstvo odjakživa lákalo jako přitažlivé tabu. Minulé století je možné označit za „století sexu“, kdy lidé začali odhazovat stud a předsudky. Zpočátku to byla čistě doména mužů fotografů, kteří fotografovali nahé ženské tělo. Ženy fotografky byly raritou, a pokud vůbec nahotu zpodobovaly, zaměřily se také na ženské tělo. Mužský akt z roku 1922, portrétovaný model – Jaroslav Rössler, autorka – jeho manželka Gertruda Steiner, je důkazem sílící ženské emancipace. Příklady ze současnosti je možné vidět na výstavě Něžný fotoerotikon ve fotografiích Jindry Vikové, či Suzanne Pastor. Podobně menšinový je výskyt žen – foto-dokumentaristek, které mají odvahu lovit projevy lásky a něhy v běžném životě – na naší výstavě jsou zastoupeny fotografiemi Dany Kyndrové. Za muže jsme vybrali klasika české sociální černobílé fotografie Jindřicha Štreita a za barevný fotodokument Vladimíra Birguse. Jednodušší než dokumentovat cizí lidi u projevů lásky a náklonnosti, je dokumentovat svůj život formou subjektivního dokumentu, použít jako model sebe, svou partnerku (a), kdy kouzlo okamžiku přirozenost a upřímnost zachycení je na diváka snadno přenosné (Zdeněk Lhoták, Peter Župník, Nadia Rovderová…). Svoboda a volnost milenců v kontrastu s represivní dobou 50-tých let je magicky spojeno v dnes už slavné fotografii Evy Fuka „Ať žijí milenci“ z roku 1956, jenž s humorem parafrázuje tehdy všude přítomné nápisy: Ať žije…! Kouzelná jsou rovněž další dvě fotografická díla autorky z šedesátých let: Vidina a Vázanka. Fotografický experiment výjimečné doby 60-tých let je na výstavě reprezentován rolážemi Václava Chocholy, kouzlo klasické moderní průkopnické umělecké fotografie 30tých let zastupují klasikové: František Drtikol a jeho žák Jaroslav Rössler, jehož prezentovaná díla z let 1930 – 60 se drží co do tématu erotiky v symbolické rovině a v expozici tak kontrují něžným detailům na fotografiích Petra Župníka z let 1990 – 2012. Polohu inscenované fotografie – nakolik lze model inscenovat hluboko pod vodou – zastupují fotografie Petry Áčové. Něhu náctileté dívky v pohledu přímém, v podhledu i nadhledu při vší symboličnosti zobrazuje známý tryptich Pavla Máry ze začátku 90 tých let. Humornou nostalgii dodává expozici fotografie Jaroslava Fišera, něžný humor do ní vnáší fotogramy kalhotek od Jolany Havelkové a rovněž příspěvek “broučího malíře“ a zde autora fotografických diptychů Romana Franty.
Výstava se snaží výběrem děl navodit pocity libé, milé a něžné, proto byly záměrně vypuštěny polohy silnějšího kalibru. Dekadenci sexu a erotiky si ponecháme na jindy, nebo ji možná raději přenecháme jiným, jelikož právě prizmatem nevinnosti a okouzlení má erotika kouzlo největší, jak symbolicky vypovídá fotografie Pavla Baňky s aktem nahé krásky z psacího stolu jeho otce, na kterou se se zalíbením v dětství díval.
Nadia Rovderová, Praha březen 2012