* AD ASTRA PER ASPERA * KE HVĚZDÁM PŘES TRNY *
Skupinová tematická výstava na téma hledání naděje ve světě plném nejistoty a střetů.
* AD ASTRA PER ASPERA * KE HVĚZDÁM PŘES TRNY *
Výstava se přesouvá ze zámku v Rožmitálu pod Třemšínem, z místa, kde žila a vyrůstala Johanka z Rožmitálu, manželka českého krále Jiřího z Poděbrad na Zlatý kříž na rozhraní Starého a Nového Města pražského, do podzemí Domu V Kisně, do pražské Artinbox Gallery. Expozice autorů: Eva Heyd, Pavel Mára, Michal Novotný – MICL, Roman Pompe a Yvonne Vácha Mané jsou na Rožmitálském zámku k vidění až do 30. 9. 2024. Zámek má otevřeno o sobotách 10 – 17 hod.. anebo po předchozí domluvě: info@rozmitalskyzamek.cz.
Vybraná díla jsou prodejná. Výtěžkem z prodeje uměleckých děl podpoříme m.j. Nadaci Olgy Havlové, která pomáhá lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti.
AD ASTRA PER ASPERA / KE HVĚZDÁM PŘES TRNY
/9. 8. – 25. 10. 2024/, Artinbox Gallery, Perlová 3, Praha 1
preview: 9. 8. 2024 od 18 h.
vernisáž: 7. 9. 2024 od 18 h.
dernisáž: 25. 10. 2024 od 18 h.
otevřeno úterý – čtvrtek od 16 do 18 hod., nebo po předchozí domluvě na tel. 777 748 433.
kurátorky: Nadia Rovder, Radana Ulverová
odborná spolupráce: Eva Heyd, Antonín Vrňák
technická spolupráce: Petr Müller, Janek Šmejkal, Rastislav Dalecký, Miloš Marek
autorky a autoři: Barbora Balek, Alena Beldová, Vlado Ďatko, Eva Fuka, Kurt Gebauer, Petr Hampl, Eva Heyd, Jan Hísek, Háta Hlavatá, Igor Hlavinka, Kryštof Hošek, René Hrala, František Hudeček, Martina Chloupa, Sylvie Choisnel, Abbé Libansky, Helena Lukas, Jan Lukas, Pavel Mára, Karolína Mitášová, David Němec, Michal Novotný – MICL, Petr Nikl, Suzanne Pastor, Jan Pištěk, Roman Pompe, George Radojčić, Nadia Rovder, Paulina Skavová, Dominika Slavická, Janek Šmejkal, Jiří Šorm, Toyen, Yvonne Vácha Mané, Josef Váchal, Peter Župník
Celoroční výstavní program Artinbox Gallery podpořil grant Městské části Praha 1.
✨️ Částí výtěžku z prodeje uměleckých děl v rámci výstavy Ad Astra Per Aspera podpoříme aktivity Výboru Dobré vůle. VDV – Nadace Olgy Havlové podporuje nestátní neziskové organizace v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, směřující k důstojnému začlenění lidí se zdravotním postižením, opuštěných dětí, nemocných a starších občanů.
* AD ASTRA PER ASPERA * KE HVĚZDÁM PŘES TRNY *
Per aspera ad astra bývá nejčastěji překládáno „přes překážky ke hvězdám“, ale je možné volit i jiné varianty, protože latina je extrémně fluidní. Výrok je připisován mnoha historickým osobnostem, mimo jiné Senecovi. Používají ho jako své motto vládní, vojenské i vzdělávací instituce. Objevuje se v literatuře (např. u Kurta Vonneguta), ale třeba i na krabičce cigaret Pall Mall nebo v tetovacích salonech. Přesto v sobě dosud nese výrazný spirituální impulz. A to je v době, kdy se spiritualita v západním světě masově přesouvá do oblasti konzumu, jako východisko o to aktuálnější. Úkolem každého z dvaceti osmi zastoupených umělců bylo naplnit toto heslo osobním významem. Ať už ve smyslu hledání vlastní identity prostřednictvím autorského tvůrčího gesta, anebo estetického formování společenských otázek, přesahujících soukromou rovinu prožívání. Obrazy, kresby, fotografie, objekty a instalace v expozici mají vést pozornost k úsilí o zachování a oživení rožmitálského zámku, objektu sice architektonicky i historicky cenného, avšak zcela zchátralého. Vnímání reality je totiž v současnosti stále více uskutečňováno nikoli bezprostředně, ale skrze „obrazy“, které mají hlubší schopnost komunikace. Autoři pocházejí ze všech generačních vrstev, od ročníku 1947 po rok narození 1999, mezi nejstarším a nejmladším je věkový rozdíl více než půl století. Jsou mezi nimi Češi, z nichž někteří prožili léta v zahraničí, ale také cizinci žijící v Čechách, jsou zde autoři, kteří se potýkají se zdravotním handicapem, a které tvorba přivádí zpět do aktivního smysluplného života. Rozmanitost se pak týká i výtvarných kategorií a uměleckých stylů vystavených prací. Jsou zde díla figurální i abstraktní, fantaskní i satirická, performativní i meditativní. Filozofií projektu bylo vytvářet ho jako živoucí organismus, který by ukázal, že i umění nás může dovést ke hvězdám. A hvězdy jsou božské, říká Brian Cox, profesor částicové fyziky na univerzitě v Manchestru, který řeší, jak funguje vesmír a co my lidé v něm znamenáme. Ve svých osvětových přednáškách říká: „Snažme se porozumět světu kolem nás.“ Ale také to, že největší hrozbou pro lidstvo je – člověk!
V kontextu výstavy Ad Astra Per Aspera v Artinbox Gallery mě napadá proustovská myšlenka, že ty skutečně objevné cesty nejsou o hledání nových území, ale o novém pohledu na věc. Platí to pak zcela určitě pro tuto výstavu. Bylo výzvou přenést tak rozsáhlou expozici, jakou jsme v květnu připravily společně s Nadiou Rovder a Evou Heyd pro rožmitálský zámek, do malé „artinboxové“ krabičky. Otázkou bylo především, jak i na omezeném prostoru udělat výstavu, která by dokázala vyjádřit téma se stejnou emotivní sílou, jako tomu bylo na zámku v Rožmitále pod Třemšínem – s jeho nezaměnitelným geniem loci a s rozsáhlými prostory, které jsme zaplnili uměním v téměř všech sálech a věžích. Vystaveno bylo přes dvě stě uměleckých děl: instalace, objekty, obrazy, sochy, fotografie… od celkem dvaceti osmi umělců. Rozmitálskou výstavu a bohatý doprovodný program jsme se proto rozhodli v Artinbox Gallery připomenout prostřednictvím slide show, abychom alespoň virtuálně zachovaly účast všech tvůrců a pokusily se evokovat onu úžasnou atmosféru, která tam vznikla, protože právě unitas multiplex, jednota v rozmanitosti, byla jedním z rysů naší kurátorské koncepce. Ukázalo se však, že jiný časoprostor se i v nefyzikálním smyslu stal pro výstavu v Artinbox Gallery určující. Počet autorů se zúžil i rozšířil zároveň. Mnohá původní díla zde nemohla být z prostorových důvodů vystavena, jiná byla záměrně nahrazena novými. A rodící se vztahy mezi všemi těmito artefakty pak daly vzniknout svébytnému projektu, který jsme nazvaly Ad astra per aspera – Ke hvězdám přes trny… Projekt je definován stejnou ideou jako rožmitálská výstava, může však být zároveň i připomenutím toho, že původní funkce umění (a žádné umění neexistuje mimo funkční souvislost) byla magická.
Radana Ulverová