ZDENKO FEYFAR: Praha minulého století / Prague of the last century (20. 12. 2019 – 14. 2. 2020)

ZDENKO FEYFAR Praha minulého století / Prague of the last century (20. 12. 2019 – 14. 2. 2020) ARTINBOX GALLERY, Perlová 3, Dům V Kisně, Praha 1 – Staré město, www.artinbox.cz kurátorka / curated by: Nadia Rovderová poděkování: Petr Feyfar, Patrik Feyfar Zdenko Feyfar (* 2. 3. 1913 v Jileminci ,+ 3. 2. 2001 v Lomnici nad Popelkou) je výraznou osobností české fotografie. Ačkoliv se již za svého života zařadil mezi legendy české fotografie, v posledních letech se na něj pozapomnělo. Výstava v galerii Artinbox chce připomenout dílo a význam tohoto autora. Tato poslední výstava letošního roku představí unikátní magické snímky Prahy minulého století. Výstava je “návnadou” na velkou výstavu Zdenka Feyfara, kterou uvedeme 2. 3. 2020, v den jeho nedožitých narozenin v hlavním sále galerie, a která bude zahrnovat ukázky všech oblastí tvorby fotografa. Zdenko Feyfar (* 2. 3. 1913, Jilemnice, + 3. 2. 2001, Lomnice nad Popelkou) is a prominent figure in Czech photography. Although he was one of the legends of Czech photography during his lifetime, he has been forgotten in recent years. The exhibition in the Artinbox Gallery aims to recall the work and importance of this author. This last exhibition of this year will present unique magical images of Prague last century. The exhibition is a “bait” for Zdenek Feyfar’s large exhibition, which will be presented on March 2, 2020, on the day of his birthday in the main hall of the gallery. This exhibition will include photographs from all areas of the author’s work. Výstava byla podpořena Magistrátem Hlavního města Prahy Celoroční výstavní program galerie Artinbox podpořila Městská část Praha 1. technická spolupráce: Antonín Vrňák, Lucie Černá, Dana Michlová, Markéta Pálková…

Zdenko Feyfar (1913 – 2001) se narodil v rodině lékaře a amatérského fotografa MUDr. Jaroslava Feyfara v Jilemnici v Podkrkonoší. Jeho otec byl jedním z prvních českých fotografů a mladý Zdenko ke kouzlu fotografického zobrazování přičichl už v raném mládí.  Jako 20-letý mladý muž po absolvování jilemnického gymnázia v roce 1933 odešel studovat na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V hlavním městě už poté zakotvil na dalších téměř 60 let.  V letech 1940–1943 vystudoval obor fotografie na Státní grafické škole v Praze, kam jej přivedl a kde ho také učil Jaromír Funke. K jeho profesorům patřili také Josef Ehm a Rudolf Skopec. Po ukončení studia pracoval do konce války jako filmový fotograf v barrandovských ateliérech.  V roce 1945 se vrátil na Státní grafickou školu jako profesor. Vyučoval tam do roku 1951. V roce 1949 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes, v 1950 členem Svazu československých výtvarných umělců a roku 1958 členem skupiny průmyslových výtvarníků Umělecké besedy. Porevoluční rok 1993 byl pro Zdenko Feyfara zlomový, jeho ateliér v Pachtově paláci v ul. Karolíny Světlé blízko Karlova mostu byl v restituci vrácen a on přišel o svůj tvůrčí prostor, kde pobýval a tvořil 40 let. To vedlo k návratu Zdenka Feyfara do rodné Jilemnice, kde vznikla poslední série fotografií. Umírá v Lomnici nad Popelkou 3. 2. 2001 ve věku nedožitých 88 let. Zatím největší posmrtnou výstavu mu ve spolupráci se synem Petrem Feyfarem připravilo Muzeum Hlavního města Prahy v roce 2013 při příležitosti 100. výročí narození autora.

Tato výstava v Artinbox Gallery je ochutnávkou velké výstavy, která se zde bude konat na jaře 2020, a na které vystavíme další tři okruhy autorovy tvorby. Mimo pražských motivů jsou dalšími stěžejními tématy Feyfarovy tvorby portréty osobností té doby, např.: Josef Lada, Antonín Horejc, Antonín Rothmayer, hraběnka Valdštejnová, Jan Kodet, Jiří Šetlík, Josef Sudek, Viktor Stretti, Vincenc Vingler, Jan Zrzavý a další…, dále jeho rodné město Jilemnice a především milované Krkonoše.

Aktuálně vystavujeme soubor 33 originálních dobových bromostříbrných zvětšenin.

Pozornost si zasluhují jednak fotografie Prahy, které zhotovoval v neobvyklém úzkém formátu na výšku v protikladu k horizontálně komponovaným krajinám, také méně známé snímky válečné a poválečné Prahy, zákoutí jak romantická, tak pošmourná. Autor znal Prahu jako málokdo, včetně ročních a denních období a nejlepších světelných podmínek za jakých se dala vybraná místa fotografovat.

Soubor doplňují dva autorovy autoportréty a rovněž portrét manželky Marie z roku 1937.

Doufáme, že kouzelné snímky Prahy minulého století přispějí k potěšení návštěvníků výstavy ve svátečné atmosféře přelomu roku, a zároveň pomohou připomenout bravurnost a fotografický talent Zdenka Feyfara.

Nadia Rovderová, Praha, prosinec 2019

Zdenko Feyfar – životopisná data

zpracoval Petr Feyfar

2. 3. 1913 narozen v Jilemnici v rodině lékaře a fotografa amatéra MUDr. Jaroslava Feyfara a Ady, rozené Tauchmannové. Pokřtěn byl Zdenko Jaroslav Mořic

1932 maturuje na reálném gymnáziu v Jilemnici. V té době a během následujícího studia vznikají první fotografické práce

1933 – 1939 studuje medicínu na Univerzitě Karlově v Praze.

1934 podniká s přítelem Josefem Hykyšem cestu na Podkarpatskou Rus, kde vytváří významný cyklus fotografií.

Pro svého studijního kolegu Zdenka Reiniše připravuje obšírnou fotodokumentaci o Bürgerově chorobě (nezvěstné).

Po návštěvě pacienta na Benecku, při níž se na cestě sáněmi nachladil, umírá 19. 3. 1935 jeho otec MUDr. Jaroslav Feyfar.

Během studií se seznamuje se svou budoucí manželkou Marií rozenou Součkovou

1939 po uzavření českých vysokých škol pracuje jako úředník banky Slavie

1940 poznává profesora Jaromíra Funkeho. Toto osudové setkání ho vede na Státní grafickou školu v Praze, kde pod jeho vedením a vedením profesorů Josefa Ehma a Rudolfa Skopce studuje do r. 1943 obor fotografie.

Přátelí se s Václavem Tikalem, Jaroslavem Lebedou, Jaroslavem Havlíčkem a jeho synem Zbyňkem.

Narozen syn Petr

1943–1945 je zaměstnán jako filmový fotograf v ateliérech na Barrandově v Praze. Tam fotografuje řadu významných osobností  – mj. Martina Friče či legendárního německého herce Hanse Alberse (ten nepřevzal z rukou Goebbelse státní cenu, která mu byla nacisty udělena). Po zatčení nadějného malíře Jaroslava Lebedy nacisty (popraven 1944) vydává ve formě svých pozdějších P.F. vzpomínkový leták „Ztratil jsem přítele“ (nezvěstné)

1945 nastupuje jako profesor na Státní grafické škole v Praze; narozeny dcery Eva a Zdenka

Po 1945 – vytváří cyklus Karlův most a vycházejí pohlednice Krkonoš a různých míst z Čech a Moravy podle snímků Zdenko Feyfara (většinou je tiskne hlubotiskem nakladatelství Václav Neubert a syn na Smíchově)

1948 již v hlubotisku připravená kniha „Karlův most“ nemohla v nakladatelství Václav Neubert a syn vzhledem k znárodnění firmy vyjít

1949 se stává členem Spolku výtvarných umělců Mánes

1950 se stává členem Svazu československých výtvarných umělců (Mánes je jednou ze sekcí)

1951 ukončuje svou pedagogickou činnost na Státní grafické škole v Praze

1952 se zúčastňuje třetí výstavy členů spolku Mánes

1957 má první samostatnou reprezentativní výstavu v Krkonošském muzeu v Jilemnici; při té příležitosti používá pravděpodobně nejstarší vyobrazení postavy Krakonoše / Rübezahla z Helwigovy mapy Slezska z r. 1561, kterou si zvolí jako signum výstavy. Později přešla tato postavička do povědomí i jako občasné signum Krkonošského muzea v Jilemnici, posléze časopisu Krkonoše a dalších.

Od té doby až do roku 1975 se pravidelně zúčastňuje výstav Spolku Mánes a Svazu československých výtvarných umělců.

Fotografická příloha v publikaci Jiřího Mašína „Vincenc Vingler“ (NČSVU)

1958 se stává členem skupiny průmyslových výtvarníků Umělecké besedy.

Reprezentuje československou fotografii na Světové výstavě v Bruselu, kde  získává stříbrnou medaili; z této doby se datuje jeho přátelství s Františkem Trösterem.

Výstavy v Hradci Králové, v Ústí nad Orlicí a v Jičíně.

Fotografické přílohy v publikacích Rudolfa Roučka „Břetislav Benda“ (NČSVU) a J. L. Nerada „Jan Kodet“ (NČSVU) – spolu s dalšími fotografy

1959 cestuje na Blízký východ se Svazem umělců. Vrací se nejen s řadou skvělých fotografií, ale i s těžkým onemocněním žloutenkou.

Fotografické přílohy v publikacích Zdeňka Hlaváčka „Václav Vokálek (NČSVU) a Vladimíra Kováříka „Když velcí byli malí“ (SNDK).

Zastoupen ve sborníku „Fotografie 1928-1958“ (SNKLU) s úvodním textem Josefa Kainara

1960 výstavy v československých zahraničních střediscích ve východním Berlíně, Varšavě, Budapešti, Káhiře a Djakartě, příloha v publikaci Františka Jílka „Ze života našich otců“ (Severočeské nakladatelství)

1961 vychází 1. vydání knihy „Krkonoše“ v grafické úpravě Stanislava Kolíbala s úvodem Jarmily Glazarové a doslovem Jana Weisse. (Další vydání 1964, 1968.)

Fotografická příloha v publikaci Josefa Janáčka „Vyprávění o Staroměstské radnici“ (Orbis)

1961 účast na „Moskevské mezinárodní výstavě umělecké fotografie“

1962 fotografická příloha v publikaci Karla Vancla „František Kaván“ (Severočeské nakladatelství)

1963 vychází reprezentativní soubor 12 pohlednic v edici „Profily“ s úvodem Anny Fárové (Orbis)

1964 fotografická příloha v publikaci J. Janáčka „Vyprávění o Vyšehradě“ (Orbis)

1966 samostatná výstava v Galerii Synthese ve Vídni;

5. 10. 1966 umírá jeho matka Ada Feyfarová

1968 vychází německé vydání „Krkonoš“ (Orbis)

1970 fotografická část knihy Blahoslava Černého „Střední Čechy“ (Středočeské nakladatelství a knihkupectví) společně s Erichem Einhornem

1971 výstava v Budapešti a v Městské knihovně v Praze.

1973 výstavy ve Vysokém nad Jizerou, v Mánesu v Praze a v Kabinetu fotografie v Severočeském muzeu v Liberci.

Fotografická část v knize Emanuela Pocheho a Pavla Preisse „Pražské paláce“ (Odeon)

1974 fotografická část v knize Rudolfa Chadraby „Karlův most“ (Odeon), též německy a anglicky.

Již vytištěná skládačka s fotografiemi hradu Valdštejn byla z ideologických důvodů zničena

70. léta- 80. léta vznikají soubory pohlednic a skládačky (datově neidentifikované) jako „Hrubá Skála“, „Květy Krkonoš“a další

1976 Vychází přepracované vydání „Krkonoš“ rozšířené o barevné snímky s vlastním esejem autora i jeho výběrem literárních textů a úvodním slovem Josefa Dvořáka (kniha získala čestné uznání jako Nejkrásnější kniha roku)

1977 vychází v edici Umělecká fotografie (Odeon) monografie „Zdenko Feyfar“ s úvodním slovem Ludvíka Součka

1978 výstava ve výstavní síni Umění knihy, Praha

1979 „Krkonoše“ (Měsíční nástěnný kalendář), Text Karel Dvořák, Obchodní tiskárny Kolín

1980 vychází v edici Umělecká fotografie (Odeon) rozšířené vydání monografie „Zdenko Feyfar“

1981 vychází kniha „Labské pískovce“ s úvodem a texty Jana Šmída (ČTK – Pressfoto)

1983 výstava „Zdenko Feyfar, fotografie 1932-82“ v Galerii D, Praha.

Zastoupen v publikaci „Praha objektivem mistrů“ (Panorama)

1984 vychází kniha „Semilsko“ s textem Miroslava Kubáta (Kruh)

23.2. 1985 umírá manželka Marie Feyfarová

1986 výstava „Hory a květy Československa viděné objektivem Zdenko Feyfara“, Club Alpino Italiano, Neapol.

Fotografická příloha v publikaci Emanuela Pocheho „Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna“ (Odeon) společně s Josefem Proškem a Gabrielem Urbánkem

1987 se žení s Boženou Milerovou

1988 výstava fotografií soch M. Brauna „Braun und Sporck, der Bildhauer und sein Mäzen“ v galerii „Zum alten Oetztal“ v Oetzu v Rakousku. V souvislosti s touto výstavou vychází publikace „Notizen von Besuchen bei Braun“ sepsaná a vydaná Hansem Jägerem;

Spoluúčast na výstavě „Krajina Českého ráje ve výtvarném umění“ v Krajské galerii v Hradci Králové

„Krkonoše“ (Měsíční nástěnný kalendář), Text Božena Milerová, Obchodní tiskárny Kolín

1989 Zdenko Feyfar organizuje výstavu fotografií svého otce Jaroslav Feyfara v Krkonošském muzeu v Jilemnici. Sešitová publikace Zdenko Feyfar / Jaroslav Feyfar Krkonoše s textem Čestmíra Klose (Správa Krkonošského národního parku).

Spoluúčast na výstavě „Cesty československé fotografie“ v Domě U Zvonu v Praze

Měsíční nástěnný kalendář (Praha), Text Ivan Skála, Obchodní tiskárny Kolín

1990 fotografie v publikaci Bodo Bondzio, Petr Feyfar, Karla Ladwigová: „Prag“ (Verlag C. J. Bucher )

1991 Výstava v Kathleen Ewing Gallery ve Washingtonu. Tato galerie vystavovala následně fotografie z této výstavy na největší světové výstavě umění „Art Basel“

1993 musí opustit svůj ateliér na Starém Městě v Praze, ve kterém pracoval přes 40 let – tím se jeho tvorba násilně uzavírá.

Samostatná výstava v Krkonošském muzeu v Jilemnici a spoluúčast na „Podzimním setkání členů Spolku výtvarných umělců Mánes“ v Městském muzeu a galerii v Jičíně

1994 výstava „Trois regards“ v Paříži (spolu s Janem Reichem a Petrem Župníkem) ve Vidéotheque de Paris

1997 účast na výstavě „Malostranští fotografové“, Obecní galerie Beseda, Praha

1998 účast na výstavě „Jubilanti Mánesa“, Muzeum a Pojizerská galerie, Semily

1999 účast na výstavě „Malostranský portrét“, Obecní galerie Beseda, Praha

1999 kniha Krkonoše s textem Marie Kubátové společně s Jiřím Bruníkem, Jiřím Dvořákem, Karlem Hníkem, Januszem Moniatowiczem a Andrzejem Rajem, (Nakladatelství Buk, vydavatelství Gentiana a Moniatowicz Foto studio)

2000 získává čestné občanství města Jilemnice (zároveň se svým přítelem spisovatelem Jaroslavem Havlíčkem, který je obdržel In memoriam); v té době je hospitalizován v místní nemocnici.

Spoluúčast na výstavě „Možnosti média“ v Mánesu

3. 2. 2001 Zdenko Feyfar umírá v Lomnici nad Popelkou.

Dne 2. 3. téhož roku otevírá Krkonošské muzeum Jilemnice první posmrtnou výstavu k jeho nedožitým 88. narozeninám

2001 samostatná výstava ve Státním okresním archivu v Semilech, zastoupen na výstavách „Fotografie jako umění v Československu 1959–1968“, Moravská galerie, Brno a „Tvář země – krajina domova“, Pražský hrad

2003 zastoupen na výstavě „10 + 10“, výstava z děl předních českých fotografů in memoriam, Betlémská kaple, Praha

2004 samostatná výstava, Městské muzeum Žacléř

2005 zastoupen na výstavě „Česká fotografie 20. století“, Uměleckoprůmyslové museum a Městská knihovna, Praha

2007 zastoupen na výstavách „Krajina/proměny, Galerie Svazu českých fotografů, Praha a „Portréty“, tamtéž

2007 zastoupen na „Zimním salonu fotografií“ galerie Everest foto, Bratislava

2012 výstava v Krkonošském muzeu v Jilemnici

2013 Souborná samostatná výstava děl „Zdenko Feyfar neznámý i známý“ ke stému výročí narození v Muzeu města Prahy – tato výstava připravená Jan Jungmannem a Petrem Feyfarem přinesla přinesla poprvé řadu fotografií z negativů uložených v MMP ve zvětšeninách vytvořených Zdeňkem Helfertem.2013 (Historica Pragensis 7/2013, ISBN 978-80-87828-16-8)

Samostatná výstava „Objektivem Zdenko Feyfara“ v Krkonošském muzeu v Jilemnici (https://vimeo.com/62485688 )

2015 Komorní výstava portrétů v soukromém klubu Dagmar a Ivany Havlových „Koníček“ v pražské Lucerně

Zastoupení ve sbírkách:

Archiv hlavního města Prahy

Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

Muzeum umění a designu Benešov

Muzeum hlavního města Prahy
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Moravská galerie v Brně
Sbírka Svazu českých fotografů
Krkonošské muzeum Jilemnice

The Baruch Foundation, Chicago, Illinois, USA

(Seznam příspěvků v publikacích není úplný)